Tisková zpráva Centra pro životní prostředí a zdraví z 24. listopadu 2016

Plzeň, 24. listopadu 2016 – Nejnovější zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazuje, že znečištění ovzduší vážně ohrožuje zdraví lidí v Evropě, včetně obyvatel České republiky. Největším problémem zůstává zamoření ovzduší jemným prachem (PM_2,5.), které má podle EEA v zemích Evropské unie na svědomí více než 430 tisíc předčasně zemřelých za rok. Dalších asi 68 tisíc předčasných úmrtí v EU má na svědomí oxid dusičitý (NO₂) a 16 tisíc obětí připadá na vrub znečištění přízemním ozónem (O₃). Česká republika podle patří podle zprávy EEA mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší v Evropě, zejména z hlediska zamoření jemným prachem a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem (BaP). Podle EEA lze na vrub znečištění ovzduší prachem přičíst v Česku asi 12 tisíc předčasně zemřelých během roku 2013. (1)

„Podle zprávy EEA zhruba každý čtvrtý obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie (2). Ovšem až 90 % obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný prach, ozónem nebo benzo-a-pyren více než doporučuje pro ochranu lidského zdraví Světová zdravotnická organizace (WHO),“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Česká republika patří mezi vůbec nejhorší v Evropě ve znečištění jemným prachem, společně s Bulharskem, Polskem a Slovenskem. Průměrná roční hodnota naměřená v Ostravě-Radvanicích (36,2 mikrogramu/m³) neměla v Evropě konkurenci s výjimkou několika lokalit v Polsku, přičemž doporučení WHO pro ochranu zdraví překračovala více než 3,5krát! (1)

Jako jemný prach se obvykle označují částice s průměrem do 2,5 μm (PM_2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Ve znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem tvořila v roce 2014 Česká republika absolutní špičku společně s Polskem. Celoroční koncentrace BaP by neměla překročit 1 ng/m³, ale hodnota naměřená v Ostravě-Radvanicích dosahovala 9,3 ng/m³, což nemělo v západní Evropě obdoby. Těsně tuto hodnotu dokázala překonat jenom stanice v nejzamořenější části Polska (1),“ uvedl Šuta a doplnil: „Přitom studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po 6 let v nejznečištěnější oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy.“ (4)

Poznámky pro editory:

(1) European Environmental Agency (EEA): Air Quality in Europe – 2016 report

http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2016

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení. Aktivity centra se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.

(4) Miroslav Dostál, Anna Pastorková, Vlasta Švecová, Radim J. Šrám: Studie zdravotního stavu dětí v Ostravě 2001–2009, Alergie 1/2013